K významu latinského CARISSIME NEPOS
Náš příběh je spletitý. Sleduje dějiny Křížova rodu, jeho spojení s Ernovým domem na Zelném trhu a hospodou, jež byla v nějaké podobě vždy jeho součástí. Osou příběhu je JUDr. Martin Kříž. Nechejme teď stranou jeho vědecký odkaz. Nade vše miloval svou rodinu, děti, vnoučata. S jedním z nich, s mladičkým gymnazistou Borisem, si dokonce dopisoval latinsky! Chlapce v dopisech oslovoval: Carissime nepos! Můj drahý vnuku! Nám se vždy tato Martinova slova líbila, a to do té míry, že jsme je umístili i pod jeho bustu v salónku restaurace a na fasádu našeho domu. Tady už ale latinské oslovení – v jistém smyslu i Křížovo životní krédo – neznamená jen „mé drahé vnouče“, ale i něco jako „milý následovníku, ty, co máš zájem o život, který jsem (v pracovně i u hospodského stolu) vedl, a studuješ dílo, jež jsem ti zanechal.“ My ale dnes tomuto latinskému spojení připisujeme ještě širší význam: Milý návštěvníku Křížovy restaurace! Jsi u nás srdečně vítán!